Vaše povídka...

25. října 2008 v 21:56 | lucynda |  Jednorázovky!
Tak mám tu pro vás začátek povídky, kterou vy dokončíte v komentářích. Viděla jsem to na více blozích a hrozně se mi to líbilo, tak bych to chtěla zkusit. I když nevim, mých 5 návštěvníků. to bude dlouhá povídka...:D


Název si vymyslete, je to přeci vaše povídka....

Jednoho krásného dne se černovlasý mladík, jménem Harry procházel po hradě. Ven se mu nechtělo. Chtěl si někam zalézt a mít klid. Míjel jednu nepoužívanou učebnu přeměňování. Řekl si, že tam by se mu mohlo dobře učit. Otevřel dveře, když tu náhle... To už si dokončete sami...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Afgreki Afgreki | Web | 25. října 2008 v 22:03 | Reagovat

když tu náhle...uklouzl na banánové slupce co na něj nachystal draco malfoy a následně si nadělal to kalhot :)

2 Rony Rony | Web | 26. října 2008 v 8:57 | Reagovat

Jak všichni, kromě Pottyho sexovali :D

....když tu náhle...a něj vykoukla hlava Meggonagalky, která se na něj jen zděšeně podívala. A koktala něco v tom smyslu, že student má být za tak krásného dne přeci venku...když v tom se ozvalo ze dveří: "Miláčku, pojď sem hnem...nebo vychladnu!"

Potty poznal hlas Albuse Brumbála. Minerva zčervenala, odečetla Harrymu 5 bodů za to, že je vyrušil a zabouchla mu před nosem.

Potter si zanadával a šel dál. Spatřil dveře zčebny lektvarů a chtěl vstouit. Jenže to zas vykoukla rozcuhaná hlava Severuse Snapea...měl dosud červené tváře. Načeš odečetl Pottymu 20 budů a taktéž mu přibouchl před nosem. Pottřík se naštval a zalezl na záchodky...kde se potkal z Malfoyem.

"To je dneska strašný den!" postěžoval si.

"Pročpak?" zeptal se Dráček svůdnickým pohledem.

"Všichni tady sexujou, jen já si nemám kde vrznout!" odpověděl Potty nakvašeně.

"Nechceš náhodou ukázat můj pokoj?" zeptal se Dráček opět slaďounce svůdnicky a Potty neodolal.

Chytili se tedy za ruce a společně odkráčeli do sklepení...

- No napadla mě takováhle kravina...:D

3 Afgreki Afgreki | Web | 26. října 2008 v 9:03 | Reagovat

Ježiš perverzáku :D :D

4 lucynda lucynda | Web | 26. října 2008 v 10:31 | Reagovat

Jé díky holky:) Alespoň někdo se chytil...

5 Rony Rony | Web | 26. října 2008 v 14:01 | Reagovat

Af: Jinak to nešlo :D Ten začátek přímo sváděl k nějaký perverznosti xD

6 Rony Rony | Web | 26. října 2008 v 14:13 | Reagovat

Jo a Luc...nechtěla by jsi sem dát taky nějakou fotečku tvojí osoby? :D

7 lucynda lucynda | Web | 26. října 2008 v 14:42 | Reagovat

Dám:-)

8 Rony Rony | Web | 26. října 2008 v 17:05 | Reagovat

*těší se*

9 Verča Verča | E-mail | Web | 26. října 2008 v 22:30 | Reagovat

Když tu náhle… zatočila se mu hlava. Nohy mu vypověděly službu, a on cítil, jak ho začínají opouštět síly. Před očima se mu roztančilo tisíce hvězdiček, jež se pomalu měnily v jednu rozmazanou šmouhu. Chtěl se zvednout ze studené kamenné podlahy, na níž bezvládně ležel, avšak jeho vědomí ho pomalu začalo opouštět… Bolest… to bylo to první, co ucítil… nesnesitelná bolest v zátylku, a pak ještě kdesi na pravém boku. Opatrně otevřel oči, s úmyslem zjistit, co se vlastně stalo, avšak ostré sluneční paprsky ho přinutily je zase zavřít.  

„Už se probouzí.“ Zaslechl jakýsi ženský šepot.

„To je dobře. Jen mu musíme dat čas. Potřebuje zpět nabrat své ztracené síly.“ Odpověděl mu jiný,( přesto že k němu oba hlasy přicházely jako by z veliké dáli,) harry usuzoval že mužský.  

„Ano ano. V tom s vámi souhlasím pane řediteli… Ale zkusím mu dát ten posilňující lektvar. Musíme přece zjistit kdo je a jak se tady dostal.“

„Hmmm-„ přikývl ředitel s patrným úsměvem v hlase, z čehož bylo zřejmé, že o onom neznámém mladíku věděl mnohem lip, než si ostatní mysleli.

Za to však Harry nic nechápal… Řediteli?... Jaký řediteli? On je snad v nějaký škole… Ale moment…jak že se vlastně jmenuje...?  H… musí to být něco na h… ale co? He… henry? Že by Henry?... Ale ne… musí to být něco jiného… Henry určitě ne… Har… Harry! Ano, Harry! Jmenuju se Harry… Harry Potter! Vykřikl černovlasý chlapec v duchu. A jakmile zjistil svou totožnost, začaly se mu vybavovat různé útržky z jeho dosavadního života, které se postupně spojovaly ve vzpomínky… Začala se mu vybavovat minulost, řeči o rodičích, škola, přátelé, ale i nepřátele… A najednou, když už si byl na sto procent jistý kým je, vrátily se mu i opět ztracené síly. Konečně otevřel oči a šťasten,že ho už opustil ten skličující zmatek, usmál se na přítomnou madame Pomfrejovou a Albuse brumbála. To ovšem ještě netušil, že ho čeká  zmatek daleko větší…

10 Verča Verča | E-mail | Web | 26. října 2008 v 22:33 | Reagovat

Zítra dopíšu zbytek... vím, že je to hrozný, ale nic lepšího mě nenapadlo... Pak to nechám na ostatních (teda pochybuju, že se někomu bude chtít pokračovat v takový blbosti, ale co kdyby...). Tak se měj a zítra zdar.

11 lucynda lucynda | Web | 27. října 2008 v 8:01 | Reagovat

Ne náhodou je to super, těším se až to dokončíš, jinak moc děkuju za účast...

12 Verča Verča | E-mail | Web | 27. října 2008 v 13:02 | Reagovat

„Á, vidím, že už jste plně při vědomí. Tak nám pověste, co se s vámi stalo.“

„No pane řediteli, já vlastně ani nevím. Chtěl jsem se učit –„

„Vy jste jeho ředitel?“ Přerušila chlapcovo vysvětlování madame Pomfrejová.

„Ano Poppy. Tenhle mladík-„ řekl Brumbál a ukázal na Harryho, z jehož očí se dal vyčíst údiv nad tím, že ho lékouzelnice nezná – vždyť přece na její ošetřovně strávil za své neustále potyčky s Malfoyem ne zrovna málo času, „je pan Potter. Budoucí syn Jamese Pottera a Lili Ewansové.“  

„Jo, jsem jejich syn.“ Přikývl Harry s úsměvem (ačkoliv si na své rodiče nepamatoval, byl vždy rád, když znal někoho, kdo je zažil, a mohl mu tak o nich vyprávět). Avšak náhle mu to došlo…  

Budoucí… on říkal budoucí…?

Otřesen náhlým poznáním prudce vylétl dosedu, (nevnímaje bolest, jež se opět rozproudila celým jeho tělem), a upřel na oba kouzelníky udivený pohled.

„Kk terej je rok?“ Vysoukal ze sebe po chvilce napjatého ticha, ve kterém po sobě všichni tři pokukovali, přičemž jedinému Brumbálovi se v očích nezračil údiv.

„1977.“ Odpověděla madame Pomfrejová, vzpamatovávajíce se z obrovského šoku.

A jakmile se k potvrzení chlapcovy domněnky přidalo i ředitelovo přikývnutí, ochromen neuvěřitelností situace, v níž se octl, upadl opět do bezvědomí…

13 Verča Verča | E-mail | Web | 27. října 2008 v 13:03 | Reagovat

Jo, je to kravina, vím... x), no ale já si prostě nemůžu pomoct xD... mám dobu Pobertů radši. x)

14 lucynda lucynda | Web | 27. října 2008 v 14:04 | Reagovat

Ne, náhodou je to super:-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama