Můj výkec

8. září 2008 v 22:15 | lucynda |  Výkeci

Můj výkec

To je kravina co jsem zase spatlala, ani si to radši nečetěte, ať nepřijděte k úhoně.

Tak dneska jsem si přečetla spoustu článků o tom, jak se cítíte a jaký jste. Zjistila jsem, že
nejsem sama. Říkala jsem si, že jsem asi blázen. Někdy mám dny kdy jsem šťastná a obklopená
lidmi, jindy se cítím sama. Připadám si jako bych byla na celým celičkým zasraným světě sama.
Chce se mi brečet, nemůžu. Chce se mi řvát, nemůžu. Sedím ve škole. Sedím sama na lavičce,
nikdo se mě nevšímá a já koukám na ostatní, jak se dobřě baví a já dřepim na lavičce sama a
nešťastná. Chtěla bych brečet, ale nemůžu, copak bych mohla? Ve škole? Sedím jako stín, který
ostatní nevidí a tak ho jen přehlíží. Ozve se zvonek, já jdu do třídy, jsem zase sama. Sama
sedím, sama přemýšlím, sama žiju. Proč jsem tak sama a přitom nejsem? Asi jsem divná. Stydím
se to jo, ale ne zas tak moc, aby se se mnou nikdo nebavil. Znáte ten pocit, když stojíte před
někým a chcete si povídat, povídali byste si hodiny, dny, roky, ale najednou nevíte co říct?
Mozkové závity jedou na 700%, ale nic nevymyslí. Vy jen tupě stojíte, vypadáte a´jak debil a
nevíte co říct. Chcete, ale nemůžete. Znáte ten pocit? Ne? Já jo... Sem blázen, ale narodila jsem
se jako blázen a tak musím tak žít:D
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 šarlot šarlot | Web | 9. září 2008 v 16:11 | Reagovat

Jo to jo, takay mám někdy pocit samoty. I když samotu opravdu miluji, někdy je jí možná až příliš. Prostě se nedokážu někdy zasmát, i kdybych chtěla :).

2 lucynda lucynda | Web | 9. září 2008 v 17:47 | Reagovat

právě... to mám docela často:(

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama