Mozkomorův polibek

24. srpna 2008 v 13:22 | lucynda |  Jednorázovky!
Kategorie: Temné/ depresivní
Postavy: Neurčité, je to jenom pocitové
Popis: Kraťounká jednorázovka. Jak se člověk musí cítit před a po mozkomorovo polibku?

Mozkomorův polibek

Cítím chlad, nepopsatelný chlad, který mi prochází celým tělem. Zajede do každé skulinky, projede každým záhybem a místem v mém drobném těle.
,,Je mi zima!" slyším někde v dáli můj hlas, nepoznávám ho. Je zastřený a jakoby mi už nepatřil. Ztrácím ho.
Tělem mi proudí beznaděj, zklamání a nenávist vůči sobě samé.
Vše slyším z dáli, můj křik, tichý šepot a studený, zastřený chrapot.
Najednou ma svém těle ucítím srupovité, sukovité ruce. Jsou studené a nepříjemné.
,,Puste mě!" snažím se křičet, nejde to.
Cítím chlad a mrtvolnou vůňi u svých rtů. Nemůžu dýchat, dusím se.
Snažím se otevřít své oči, moc to nejde, jsou zalepené, zastřené zimou a slzami. Malými šěrbinkami vidím postavu v kápi, nemá oči. Jeho ústa se přibližují k mým a chystají se mě políbit.
,, Nechte mě být! Nic jsem neprovedla!" křičím slabým a tichým hlasem.
Přes všechen odpor ucítím na mých ústech jeho.
Jemně saje a já cítím jak mně celým tělem proudí neviditelná síla, která mi bere duši.
Pomalu se ode mě odtrhává a odtahuje a odnáší si část mě.
Opouštím své tělo a vstupuji do strupovitého neživého mladíka, který mě pohltil a upadám do nekonečného bezvědomí, plného krátkých útržků mého zpackaného života.
Po dlouhé době se pobouzím, nevím kdo jsem a co tu dělám.
Mé oči ztratily svůj lesk, jsou mléčně slepé
. Právě jsem umřela, i když žiji. Chybí tu mé já, má duše, která už se sem nikdy nevrátí.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Čcho Čhang (Klaudia) Čcho Čhang (Klaudia) | E-mail | Web | 24. srpna 2008 v 17:49 | Reagovat

Díki za komentík!!! *** Máš krásny blog!!! *** Nechceš spriateliť??? *** &le u mňa sú na spriatelenie pravidlá, tak si ich pls. prečítaj!!! ***

2 Nakuta Nakuta | Web | 24. srpna 2008 v 22:26 | Reagovat

Ahoj, tak to budu fakt ráda, povídka na oplátku, jo?:D Tak žánr: dobrodružné/humorné Postavy: Sirius, Evansová, Brumbál, Tom Raddle

-na povídku jsem fakt zvědavá:D

Jinak, přidala jsem si tě do svých oblíbených stránek,tak doufám, že ti to nevadí...

Jo a děj nechám na tobě:D

Těším se

3 Afgreki Afgreki | Web | 25. srpna 2008 v 10:56 | Reagovat

To bylo....fakt pervektní! :-) No páni, vážně....hromada emocí, úplně jsem v sobě cítila mozkomorovi ruce. Bájo. :-*

4 lucynda lucynda | Web | 25. srpna 2008 v 11:01 | Reagovat

Nakuta: jj tak ja se budu snažit, nějak ti to sepsat:-).

Afgreki: mooc děkuju:-)

5 Nakuta Nakuta | Web | 25. srpna 2008 v 11:03 | Reagovat

Panejo..právě jsem si přečetla tuhle povídku..to bylo...jako bych byla v kůži té postavy..fakt bomba

6 lucynda lucynda | Web | 25. srpna 2008 v 12:11 | Reagovat

díky... *červená se*

7 M-a-Rkéta-SB M-a-Rkéta-SB | Web | 26. srpna 2008 v 10:27 | Reagovat

dobře vystiženo!

8 lucynda lucynda | Web | 26. srpna 2008 v 11:03 | Reagovat

díky:-)

9 Marťa Marťa | Web | 7. února 2009 v 15:57 | Reagovat

není to špatné... ještě jsi mohla dodat třeba ty silné myšlenky, které se dotyčnému honí hlavou.. ale jinak pěkné :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama